Ostaš, skalní labyrinty

24. 10. 2013 10:00:15
Je nádherný den, počasí se povedlo. Sice mě bolí polovina hlavy, protože jsem předevčírem naprosto brutálním zákrokem chirurga přišel o jednu čtvrtinu moudrosti, zato mě alespoň nebolí nohy, a tak můžu šlapat. Vítek jde bez protestů do auta, kde se usazuje na své místo a hned se připoutává. Tím dává najevo, že dobře ví, co bude následovat, a také to, že hned tak nevystoupí. Naučit ho připoutat se sice nebylo snadné, ale už to docela dobře zvládá.
19.10.2013 Ostaš, Skalní labyrinty, Vítek po žábě
19.10.2013 Ostaš, Skalní labyrinty, Vítek po žáběPetr Forejtek

Chodit s autistou na procházku je dneska už docela jednoduché. Tytam jsou doby, kdy bylo nezbytné vázat ho na vodítko, aby se jeho nezadržitelnost neprojevila nějakým nebezpečným způsobem. Chodí, ačkoli použít to slovo je přeci jen nadsázka, docela rád a docela hodně. Když chvílemi ovládne tu zlotřilou sílu, která ho nutí neustále poskakovat, vrtět se a třást, jde pár kroků docela ladně. Před časem jsem zkoušel, nakolik je možné to dostat pod kontrolu, a každé dvě vteřiny jsem mu říkal "neskákej". Potom šel vedle mě asi padesát metrů celkem klidně, protože "neskákej" přišlo vždy právě ve chvíli, kdy se k tomu chystal. Umí to, ale nejspíš by potřeboval sluchátka, která by mu to neustále dokola každé dvě vteřiny opakovala. Na ovládání svého těla potřebuje autista druhého člověka.

Jdeme do kopců a mezi stromy se pomalu začínají objevovat jednotlivé kameny. Když dojdeme k začátku skalních labyrintů, začíná mě bolet i druhá polovina hlavy. Z toho dětského neustáleho štěbetání, chichotání, drobných hádek a otázek, by se brzy zbláznil i naprostý flegmatik. Jediný způsob, jak zastavit příval otázek zdravých dětí, a zabrzdit jejich lumpárny, je zaujmout je něčím jiným. A tak, sice přitom musím nejspíš vypadat jako blázen, si začínám sám pro sebe, ale dost nahlas, vyprávět jakýsi příběh.

Děti utichnou a najednou je chvíli klid. Vždycky řeknu jednu větu, pak chvíli rozmýšlím jak pokračovat, a následuje další a další. Daneček a Terezka se najednou vyskytují v mé těsné blízkosti, neběhají, a hlavně neblbnou. Jsou úplně tiše, a tak i já můžu mluvit tiše, ale srozumitelně. Poslouchají a šlapou. Když mi příběh dost rychle nenavazuje, protože mě hned nenapadá, jak by mohl pokračovat, hned mě vyzývají, abych pokračoval, "povídej, co bylo dál?". A tak pomalu mluvím, a skalní labyrint k tomu dělá kulisu.

Jdeme skalními uličkami, vystupujeme po stupínkách, vylézame na vyhlídky. Děti pořád kolem mne, Vítek s Kamilou kamsi zmizeli. Na jedné skalní vyhlídce se zdržíme. Děti jsou potichu, Terezka stojí opřená o zábradlíčko, mračí se a špulí rty a hned se zase usmívá, Daneček si ustlal na kameni a zavřel oči. Pokračuji v příběhu, který se pomalu rozvíjí. Potom chci jít dál. Děti vstanou a jdeme po stupínkách dolů. Pod vyhlídkou stojí pár turistů a poslouchají. Ztichnu a je mi trochu trapně. "Nás to ale taky zajímá, jak to bude dál.", říká paní. "Ale vy přeci víte, jak to nakonec dopadne...", zmůžu se na jedinou větu. Tiše pokračuji v příběhu. Jdeme, a já se snažím nemyslet na to, že mě může slyšet ještě někdo cizí.

Když později scházíme po chodníčku ze skal ke kioskům, Vítek na kamanech "hodí žábu". Hned ale vstane a začne hudrovat. Potom si vykasá kalhoty a pár metrů jde tak. Kamila se směje, neví, co se stalo. "Upadnul, a teď občerstvuje svoje kolena, když se předtím přesvědčil, že se jim nic nestalo.", vysvětluju. Počasí je pěkné a ve skalních labyrintech se nám líbilo. Pobavili jsme se všichni. I několik neznámých turistů.

Autor: Petr Forejtek | čtvrtek 24.10.2013 10:00 | karma článku: 16.46 | přečteno: 1015x

Další články blogera

Petr Forejtek

nemám volný čas

a proto ráno, když poctiví lid spí, poslouchám Jethro Tull. Vůbec nerozumím textu, nevím o čem se mluví. Baví mě šašek

17.12.2023 v 5:22 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 271 | Diskuse

Petr Forejtek

jmenuju se Petr, je mi 49, jsem ajťák a ve volným čase chytám pokémony

Velkorysost blahé paměti mě osvobodila od potřeby pamatovat si to přesně, ale je to asi tak dva roky...

19.10.2023 v 9:51 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 321 | Diskuse

Petr Forejtek

Nevím

Když se mě veterinář zeptal, jak se to stalo, zarazilo mě to. Můj pes měl v oku zaraženou třísku. Malou třísku. Přímo uprostřed oka. Jak se to stalo?

10.10.2023 v 13:07 | Karma článku: 13.58 | Přečteno: 411 | Diskuse

Petr Forejtek

kočka, the Crab

Řekněte, že chcete vidět kočku... napověděl jsem na odchodu směrem k hloučku studentů. Terka po mně sekla pohledem, co zase dělám ostudu, ale mně to nedá, baví mě to.

3.7.2023 v 8:02 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 304 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.56 | Přečteno: 271 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 469 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.19 | Přečteno: 113 | Diskuse
VIP
Počet článků 219 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1413
Kdysi mě dost zajímala politika, ale teď už to je pro mě okrajové téma. Zůstal mi zájem o techniku, mechaniku a historii. Mám rád přírodní vědy, ale i přírodu samu v její nejčistší podobě. O sportu si myslím, že je to ta aktivita, která člověka udržuje v pohybu a hezké formě, nikoli na židli. Znovu pro sebe objevuji hudbu, kterou jsem rád poslouchal před lety, a ve které slyším srdce. Mám rád barvy a různost.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...