Nepřišla
"Chceš ten pokoj?", ozve se zpoza dveří mužský hlas. Sedí na žídli a dívá se na mladíka na portrétu. Má trochu vysoké čelo a vlnité tmavé vlasy. Vstane a jde blíž. Dívá se mu do očí a hádá, jakou mají asi barvu? Slyší lomoz, rány a skřípot zpoza dveří a přeslechne otázku. Mladík má kravatu a všimne si malého datailu ruky, kterou si přitiskl k hrudi, a ze které je ale vidět jen hřbet a palec. Zahledí se do jeho úsměvu, "na co asi myslel?", napadne ji. Dveře se náhle otevřou, "tak chceš ten pokoj?", ptá se neodbytně muž, který stojí v nich. Zprudka se otočí, až jí kadeř vlasů zakryje ústa. Pak se usměje, "tak tohle je můj pokoj", jakoby vydechne, zdvihne obočí a znova se podívá kolem.
"Tak fajn, musíme ale vyházet všechny ty krámy, oškrabat zdi, vymalovat, a vyměnit okno", řekne muž.
"Ano,", řekne klidně ona, "chci ten pokoj,", pokračuje pomalu a pak se zamračí, "ale zůstane tu všechno, tak jak je!".
Muž zakroutí nechápavě a rezignovaně hlavou a zmizí. Ona jde ke skříni v rohu, mine stůl a vysokou vázu vedle něj, ve které je suchý rákos. Na skříni leží dvě krabice na klobouky. Sáhne na kličku, jakoby se chtěla podívat dovnitř, ale nestiskne ji. Jen ji pohladí. Pak jde k posteli a sedne si do duchny. Opře se hlavou o bambus a podívá se znovu na portrét.
"Díky, babi", pomyslí si, a rty se jí přitom pohybují. Přichází malé, chlupaté, škaredé psisko a lehá si jí k nohám.
"Nepůjdeš ven?", zeptá se muž, který se opět objevuje ve dveřích. V rukou drží věšák na kabáty z krouceného dřeva. Nakukuje do pokoje a už kouká do rohů, jakoby počítal a opakoval si, co je všechno ještě třeba udělat.
"Zapomeň!", odpoví ona a směje se. "Já půjdu se psem, a vy mi to tady mezitím... vybílíte!". Vyskočí z postele a jde k němu. "A tohle mi dej, to se mi líbí a bude se mi to sem hodit.", vezme mu věšák a postaví ho hned vedle dveří do pokoje. Dívá se na ní, usmívá se. Zná ji, nic s ní nehne. Chtělo by to všechno co nejdřív vyklidit, vypucovat, vymalovat, nastěhovat nový nábytek. To by udělal on. Vydechne nosem. Ona ví, co to znamená. "Zeptal ses mě, jestli chci ten pokoj. A já ho chci. Nech si zajít chuť... A teď vypadni.", pak ho vytlačí zlehka obouma rukama zapíchnutýma do jeho ramenou ven. Vycouvá a dívá se na ní. Stojí a dívá se do zavírajících se dveří.
"Vyměníme aspoň ty dveře,", řekne.
"Zapomeň!", ozve se zpoza nich. Pokrčí rameny, chvilku stojí. Dva chlápci kolem něho nesou starou skříň. Uhne na stranu. Oni jí ale postaví na zem. Jeden ze stěhováků si odfrkne a podívá se na muže. Poklepe si po hrudi a vytáhne krabičku cigaret. Jednu si zapálí. "Co dál?", zeptá se. Muž chvíli mlčí, pak odpoví, "to bude na tomhle patře všechno.". Za dveřmi se ozve tichý dívčí hlas, "no to bych řekla!". Stěhovák se zasměje. Pak papadne skříň a jak jí zvedá, dívá se na muže. Ten semkne ústa a pokývá hlavou, "nojo, tak to vyneste a přiďte pak za mnou pak nahoru.".
"Óká", procedí stěhovák koutkem úst a vleče skříň ven. Chodba se vylidňuje.
Sedí opět v duchně, opřená o bambusovu rohož. Dívá se na obrázek mladíka na obrázku, a říká si, "jaký asi byl?". Za oknem slyší hlasy a hluk. Potom hlasy utichají, a slyší dupot kroků po schodech. Pak se hluk přesune nad její pokoj. Slyší vrzání a skřípot dřeva, jak stěhováci táhnou nějaký těžký kus po parketách. "Ani se odsud nehnu, dokud nevypadnou, do té doby není hrad v bezpečí,", nakloní se k psisku a šeptá mu do uší, "a ty, ty jsi starý duch tohoto hradu, a budeš ho se mnou hlídat!". Potom se zase opře o rohož a dívá se do stropu. Sáhne do náprsní kapsy a vyndá složený papír. Zdvihá ho pomalu k očím. "A teď, teď si přečteme tento tajemný dopis.", psisko leží a střihne uchem. "Copak se skrývá v tomto pergamenu, který mi přinesla vrba? A který tak dlouho čekal, až ho bude někdo číst?", šeptá dál. Najednou slyší hluk a kroky za dveřmi, a ty se prudce otevřou. Taktak stihne papír zase schovat do kapsy. Divoce jí tluče srdce.
"Nechceš čaj?", ptá se muž.
"Nechci,", sykne, "a příště ZAKLEPEJ, když vcházíš do komnaty dámy, nebo... na tebe pustím smečku psů!". Zahihňá se, ale srdce má až v krku. Podívá se pod nohy, "Anéžo, trhej!". Psisko leží a střihne ušima. Muž pokýve hlavou a nakonec se usměje, "trhej...", zopakuje. Pak za sebou zavře dveře. Chvíli je ticho. Pak se ozve zaklepání. "Ano?", řekne ona. Dveře se otevřou a v nich je mužův obličej s širokým úsměvem, "přeje si milejdy šálek čaje?". "Ne, děkuji,", řekne ona, "teď ne...", kývne hlavou ke stropu, "dám si čaj, až tamti skončí".
"Fajn, mám spoustu práce. Musim letět.", muž zavírá dveře.
"Leť fénixi,", šeptá ona, "chci si teď užít chvíli sama ve svém pokoji". Slyší kroky, jak jde muž po schodech nahoru. Zavře oči a sáhne do kapsy. Představuje si, co je asi na tom papíru napsáno. Jak má ruku přitisknutou na prsou, cítí, jak jí stále divoce tluče srdce. "Ještě počkám,", pomyslí si, "díky, babi!", špitne. Oči má stále zavřené, leží bez hnutí, hlavu opřenou o bambusovou rohož. Z čela se jí sveze do obličeje kadeř dlouhých tmavých vlasů.
Petr Forejtek
nemám volný čas
a proto ráno, když poctiví lid spí, poslouchám Jethro Tull. Vůbec nerozumím textu, nevím o čem se mluví. Baví mě šašek
Petr Forejtek
jmenuju se Petr, je mi 49, jsem ajťák a ve volným čase chytám pokémony
Velkorysost blahé paměti mě osvobodila od potřeby pamatovat si to přesně, ale je to asi tak dva roky...
Petr Forejtek
Nevím
Když se mě veterinář zeptal, jak se to stalo, zarazilo mě to. Můj pes měl v oku zaraženou třísku. Malou třísku. Přímo uprostřed oka. Jak se to stalo?
Petr Forejtek
kočka, the Crab
Řekněte, že chcete vidět kočku... napověděl jsem na odchodu směrem k hloučku studentů. Terka po mně sekla pohledem, co zase dělám ostudu, ale mně to nedá, baví mě to.
Petr Forejtek
Jak klapka klapla
Dovolil jsem si tento malý trochu zlomyslný jazykolam přiřadit ke vzpomínce, která by mi jinak zapadla, leč sama zlomyslná není ani trochu.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Rusové v noci ničili ukrajinskou infrastrukturu, znovu útočili i na Charkov
Sledujeme online Rusko v noci na sobotu zaútočilo na energetickou strukturu Ukrajiny. Ve třech oblastech poškodili...
V Česku přibývá nakažených malárií, nemoc si lidé vozí z dovolené
Po útlumu v době covidu-19 opět roste počet Čechů, kteří se v zahraničí nakazili malárií. Loni jich...
Izrael zaslal Hamásu reakci na postoj k ukončení války, hnutí žádalo příměří
Palestinské hnutí Hamás uvedlo, že v sobotu dostalo od Izraele oficiální odpověď, která se týká...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Rozstřel Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Pronájem 2kk u Žižkovské věže, Praha 3
Kubelíkova, Praha 3 - Žižkov
16 300 Kč/měsíc
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1414x
Seznam rubrik
- Autismus a mezilidské vztahy
- Jednohubky
- Iveta
- Pro neposedná dítka
- Lezecké
- Mensa
- Osudy
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Školský zákon
- Julia Moor, Hry a zábavné činnosti pro děti s autismem
- Průvodce rodičů dětí s poruchou autistického spektra
- H.W. Freihow, MILÝ GABRIELI
- Gabriel Chevallier, Zvonokosy
Oblíbené stránky
- APLA-JM
- Klubíčko Tlumačov
- Lezecká stěna Zlín
- EDUCO Zlín
- SPC Zlín
- SPC Kroměříž
- autismus.cz
- Jdeme Autistům Naproti, Olomouc
- Hipocentrum Koryčany