Revoluce, stud
Dubček na hrad, Císař na hrad. Mluvil jsem o Českých dětech a o tom, jak jsem se s Erikem chtěl k nim dát. Nevěděli jsme, protože jsme nakonec jednali jenom sami za sebe, že možná se věci mají jinak. My jsme totiž ve své mladické nedostudované nerozvážnosti nechápali ani to, co je republika.
Petr Placák byl ten člověk, co stál za těma Dětma. A nechtěl Republiku. Chtěl Monarchii. Takže možná Císaře. Mně v mých 15ti letech připadalo, že hlavně by se nemělo dít násilí a že by ve vládě neměli být komunisti. Pravda ale je taky to, že když v televizi vystoupil Milan Kňažko a požadoval zrušení vlády jedné strany, bylo to tak moc odvážné, až nepředstavitelné.
Bylo to totiž dokonce Ústavou dáno, že Komunistická strana Československa je jedinou a hybnou silou. A když ten pán s vystouplými čelistmi v pleteném svetru v celostátním vysílání federální televize oddeklamoval, že toto by z Ústavy mělo být vypuštěno, myslím jsme nedýchali a nechápali, jak je toto možné.
Bylo to daleko za hranicemi představivosti. Stejně tak, jako když Tomáš Kábrt napsal, že neexistuje nic jako socialistická demokracie, že demokracie je jen jedna a buď je, a nebo není. Seznámil jsem se s Tomášem někdy v listopadu 1989. Přišli jsme s Erikem do KC OF v Sokolově, že chceme pomoct. Byl tam a široce se smál.
Byl jsem v prvním ročníku Gymnázia. Chtěl jsem tajně pít pivo a poslouchat Kryla. Když tanky na náměstí Nebezského Klidu v Pekingu rozjezdily naděje Číňanů na změnu, cítil jsem se hrozně. Proč pořád mluvím o Erikovi? Když náš třídní Václav Kos přišel do třidy a chtěl po nás, abychom vstoupili do SSM, jenom díky Erikovi jsem našel tu sílu, abych řekl, že nevstoupím...
Byli jsme jako manželé, tak o nás mluvili. Vydávali jsme ten časopis a taky jsme spolu stopovali. Moc jsme toho nestihli, protože žádná idyla netrvá věčně. Nakonec nad jednou edicí časopisu, v ulici Kosmonautů 1901, jsme se rozešli. Tehdy ještě nebyly počítače, aby stříhaly noviny, na koberci nad prázdným papírem, povalovaly se rozstříhané sloupky textů...
Neměli jsme rádi komunisty, ale vlastně jsme moc nechápali proč. Když jsem jezdíval na prázdniny k babičce do Orlických hor, občas jsem si nějaký důvod domů přivezl. Třeba jednou, když děda široce rozprávěl o tom, jak Miladu Horákovou věznili nacisti a potom komunisti a ti že byli horší, protože jí popravili.
Děda byl malíř. Nejdřív maloval jablka na misce, potom kopce a chalupy a nakonec mojí nahatou babičku. Ten obraz jsem si později vyprosil a nedám ho z ruky. Děda nikdy o komunistech nemluvil. Když už se o nich zmínil, prskal vztekle a používal slovo bolševici. O válce mluvil jinak než naše učitelka dějepisu, a já jsem moc nechápal, proč v sobě nemá žádnou nenávist k Němcům.
Děda byl jiný. Byl tím, čemu bychom dneska dali přízvisko romantický typ. Já jsem ho neměl rád, protože mě nutil se mýt a čistit si zuby, a nevadilo mu, že voda je studená. Jednou, když jsem nakreslil králíka, tak se mi vysmál. Když jsem ale potom nakreslil nahatou ženskou, pochopil, že jsem sice nikdy žádnou neviděl, a nechal mě být.
Děda jednou pravil, když viděl, jak si kreslíme ty světle zelený oblý tanky T34 a obludný, hranatý a kostkatý, temně zelený Tigry, prskající po sobě žluč, že Rudá armáda nebyla vždycky vítězná. Pravil, že by o tom mohl vyprávět maršál Pilsudský, a že celá ta jejich slavná Rudá armáda si z pod Varšavy odnesla krom porážky z ostudy kabát. A nejen odtamtud, také z Finska během zimní války.
Říkal jsem si, že je super, když mám takový informace z první ruky. A když nám naše dějepisářka na základce vyprávěla o slavné a neporazitelné Rudé armádě, zdvihl jsem ruku, abych jí opravil. Vděku jsem se teda nedočkal, zato se mi dostalo poučení, že propříště si zdroje svých informací musím nechat pro sebe a že je asi lepší mlčet, i když mi moji představení lžou.
Je smutný, když to takhle říkám, ale asi je to nutný, aby obraz byl kompletní. Už jsem nebral hodiny dějepisu jako něco, kde se poučuju o tom, z čeho je dobré se poučit, ale jako něco, co musím prostě jen přežít. Roky bitev a padlých králů jsem se naučil nazpaměť a souvislosti mě přestaly zajímat.
...
Petr Forejtek
nemám volný čas
a proto ráno, když poctiví lid spí, poslouchám Jethro Tull. Vůbec nerozumím textu, nevím o čem se mluví. Baví mě šašek
Petr Forejtek
jmenuju se Petr, je mi 49, jsem ajťák a ve volným čase chytám pokémony
Velkorysost blahé paměti mě osvobodila od potřeby pamatovat si to přesně, ale je to asi tak dva roky...
Petr Forejtek
Nevím
Když se mě veterinář zeptal, jak se to stalo, zarazilo mě to. Můj pes měl v oku zaraženou třísku. Malou třísku. Přímo uprostřed oka. Jak se to stalo?
Petr Forejtek
kočka, the Crab
Řekněte, že chcete vidět kočku... napověděl jsem na odchodu směrem k hloučku studentů. Terka po mně sekla pohledem, co zase dělám ostudu, ale mně to nedá, baví mě to.
Petr Forejtek
Jak klapka klapla
Dovolil jsem si tento malý trochu zlomyslný jazykolam přiřadit ke vzpomínce, která by mi jinak zapadla, leč sama zlomyslná není ani trochu.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb zápolí v debatě vysílané i studentům škol
Přímý přenos Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která je...
Byl na vozíku, po výměně kyčlí běhá, trénuje na maraton. Pomáhá mu konopí
Jakub Kryšpín pracoval, dálkově studoval vysokou školu, měl plány do budoucna. Ty ale v roce 2006...
Z mrazu konečně do tepla. Už dnes bude 17 stupňů, o víkendu i přes 20
Chlad a mráz zřejmě končí. Meteorologové avizují už na pátek teploty přes patnáct stupňů, o víkendu...
Ukrajinci dočasně stahují tanky Abrams. Jsou zranitelné při nasazení dronů
Ukrajina dočasně stáhla z boje americké tanky Abrams M1A1, které se ukázaly být zranitelné při...
DLOUHODOBÁ BRIGÁDNICKÁ VÝPOMOC – Zadávání farmakovigilančních dat
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1414x
Seznam rubrik
- Autismus a mezilidské vztahy
- Jednohubky
- Iveta
- Pro neposedná dítka
- Lezecké
- Mensa
- Osudy
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Školský zákon
- Julia Moor, Hry a zábavné činnosti pro děti s autismem
- Průvodce rodičů dětí s poruchou autistického spektra
- H.W. Freihow, MILÝ GABRIELI
- Gabriel Chevallier, Zvonokosy
Oblíbené stránky
- APLA-JM
- Klubíčko Tlumačov
- Lezecká stěna Zlín
- EDUCO Zlín
- SPC Zlín
- SPC Kroměříž
- autismus.cz
- Jdeme Autistům Naproti, Olomouc
- Hipocentrum Koryčany